Jak se dostal sexuálně přenosný virus na hlavní bod programu kongresu pro dětské lékaře?
Umíte si představit, jak probíhá takový pediatrický kongres? Jestli se domníváte, že se na něm lékaři dozvídají pouze novinky a informace z posledních výzkumů ohledně běžných dětských onemocnění a očkování, jste na omylu. I když u toho očkování možná můžeme přece jenom zůstat. Nebudeme si ovšem povídat o hexavakcíně dnes se dozvíme něco o lidském papilomaviru neboli HPV (z angličtiny „Human papillomavirus“) a jak zamezit rakovině, kterou právě HPV způsobuje. Říkáte si, že HPV je přece pohlavně přenosný virus? Máte pravdu. Bývalý přednosta dětské kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc. – nám nyní prozradí, jak se téma HPV dostalo na hlavní bod programu kongresu pro pediatry.
k očkování nejenom dívek, ale taky chlapců: „Způsob, jakým se rodiče tyto informace dozví, je velmi důležitý. Primární prevence je v rukou pediatrů, kteří mohou mnohé ovlivnit. Ukázalo se, že přednáška silně rezonovala celým lékařským publikem.“ Vakcinace se v dnešní době přesouvá už do předsexuálních aktivit. Dle posledních studií např. v Americe začíná pohlavně žít 16 % dívek před 13. rokem a asi 11 % chlapců před 16. rokem. Na to, aby se mohl HPV přenést, se ovšem nemusí jednat o dokonalý sex, tak jak ho známe. Když mají dívky infikované zevní genitálie, postačí při erotických hrách (pettingu) pro přenos viru kontakt taktilní či orální, ano, i touto cestou se dá infikovat.
prof.MUDr.Vladimír Mihál, CSc.
Problém lidského papilomaviru je ale těžké vysvětlovat dětem. Propagace ohledně možností prevence musí tedy probíhat na úrovni komunity a společnosti, ale i pojišťoven a ministerstva. Proti sílící osvětě na očkování proti HPV samozřejmě stojí antivakcinační kampaň, se kterou musí lékaři neustále trochu „válčit“: „Po mnoha překážkách a diskusích se ale narodil projekt, který začíná nést první ovoce. Velmi mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že jsme jednou ze tří zemí, ve kterých hradí očkování nejen dívek, ale i chlapců proti HPV samotný stát. V mnoha zemích si o tom mohou nechat jen zdát. Nyní se necháváme inspirovat např. americkými nemocnicemi, ve kterých využívají k cílené formě sdělení o vakcinaci moderní techniky v podobě interaktivních tabletů. Ty mohou maminkám zkrátit chvíli při čekání na odběr krve či jiné vyšetření.“
„Mladá komunita si umí mnoho různých informací vyhledat, načíst a sdělovat. Proto si myslím, že by bylo skvělé osvětu díky interaktivním tabletům prosadit a jít tímto směrem s technickými vychytávkami. Zároveň by to byla dobrá forma i pro matky těchto dětí mohou to probírat i spolu. Dalším důležitým bodem je otázka těch kluků.
Téma zaznělo i během kongresu, kdy se mluvilo o úspěšnosti vakcinace v Austrálii, která aspiruje do několika let na život bez karcinomu děložního čípku, trochu tam ale na ty kluky zapomněli. Z toho by se dalo vyjít a poučit, protože dnes už víme, že jsou neodlučitelnou součástí se svými riziky. Měli bychom tedy využít toho, že se rodí kvalitní projekt a že je vakcína hrazena státem. Měli bychom zdůrazňovat, že je potřeba se stejnou důležitostí očkovat jak dívky, tak i chlapce (samozřejmě, chlapci nemají čípek, ale dělají vektor přenosu… navíc se mohou infikovat různými cestami sexuálního života, dostat mohou karcinom penisu, karcinom hlavy, krku). Rodiče bohužel potřebují slyšet, že i jejich dětem se může stát to nejhorší. A děti potřebují dostat informaci, že se mohou reálně chránit. To je z mého pediatrického hlediska nejdůležitější.“
V pubertě se často dívky ve věku kolem 13 až 15 let snaží být starší, snaží se být dospělé (což je asi jedno z mála, možná jediné období ženy, kdy se snaží být v danou chvíli starší, než je). Tuto touhu by si mohli teenageři aplikovat do svého života pod heslem: „Když jste očkovaní, tak jste dospělí!“ Protože součástí dospělosti očkování proti HPV jednoznačně je. Jak pro dívky, tak pro kluky.
Setkal jste se ve vaší praxi s HPV u dětí a dospívajících? A pokud ano, v jakém věku?
Zatím ne. S čím jsem se ale setkal, to bylo HPV v rámci kožních afekcí u dětí kojenců, které měly nějakou kožní vyrážku… S kolegy z kožní kliniky jsme diagnostikovali ne moc známý „granulom api greni granulom“, v podstatě něco jako hemangiom. V publikaci jsem poté zjistil, že jedna z možností, která by to mohla navodit, je HPV. A v tomhle případě se kojenec infikoval porodními cestami. Nenádorové afekce mají mnohem rychlejší projev – taková kožní bradavice se objeví velmi brzy po infekci. Nádor většinou potřebuje víc času, aby se projevil. Nestačí pouhá HPV infekce, musí tam vzniknout kritické množství mutací ve správných místech, a to obvykle zabere čas, proces karcinogeneze pak nějakou dobu trvá. HPV infekce dá primární impulz do buněk, ale pak je potřeba mnoho dalších sekundárních změn, aby nádor vznikl. Ale valná většina těch infikovaných lidí se zcela vyléčí spontánně. Je to virová infekce stejná jako jakákoliv jiná a více než 80 až 90 % žen je po jednom roce negativních.