Lidský papilomavirus (Human Papillomavirus, dále HPV) je nejčastějším sexuálně přenosným onemocněním. Známe více než 150 různých typů HPV viru, z čehož je 14 řazeno mezi vysoce rizikové (high-risk), což jsou onkogenní typy, a tedy mohou vyvolat onkologické onemocnění. V průběhu života se s nějakým typem HPV viru potká až 80 % lidí. Nákaza lidským papilomavirem není onemocnění, které bychom zdědili, je to onemocnění, které se přenáší sexuálním stykem – přesněji kontaktem sliznic, sliznice s kůží a kontaktem kůží s kůží.
Autor: Barbora Horniaková, studentka VL LFMUNI, IFMSA CZ Brno, SpoluSafe
I když je frekvence nákazy HPV virem vysoká, ve většině případů se nákaza neprojeví, protože imunitní systém hostitele virus zneškodní. Jenom u velmi malého procenta populace se vyvine perzistující (dlouhotrvající – zůstavající v těle) infekce, která může vést k maligní transformaci (transformaci v nádorovou buňku). Poslední studie (viz zdroje) dokazují, že na tom, jestli se u daného jedince nákaza projeví anebo ne, mají vliv různé biologické, genetické a environmentální faktory. Je dokázáno, že genetika hraje tak vysokou roli, že téměř 30 % nádorů děložního čípku je spojených s nějakou genetickou variantou (nejčastěji v genech HLA) asociovanou s geny, které predisponují jedince na ochranu před HPV infekcí.
Co je to HLA a jakou to má spojitost s HPV?
HLA (Human Leukocyte Antigen – Antigen na lidských bílých krvinkách) je komplex genů na chromozomu 6, které kódují proteiny na povrchu buněk a hrají důležitou roli v imunitní regulaci. HLA varianty jsou asociovány s různými lidskými onemocněními, jako například autoimunitní onemocnění, infekce, degenerativní onemocnění a nádory. HLA molekuly fungují tak, že na svém povrchu vystavují cizí antigeny a tím je představují imunitním buňkám, které na ně pak reagují. To bude tedy znamenat, že když se objeví nějaká mutace v HLA genu, tak dojde ke změně afinity např. HPV antigenů vázat se na HLA molekulu (afinita znamená, že antigen bude méně chtít se navázat na HLA molekulu). Tohle může vést ke zvýšené aktivitě imunitního systému – bude docházet k nadměrné degradaci buněk, anebo naopak k nerozpoznávání cizích antigenů a HPV virus bude způsobovat těžké perzistující infekce.
Další geny (pokud jsou mutované), které mohou způsobovat zvýšené riziko vzniku HPV infekce, jsou geny asociované s imunitní odpovědí, regulací buněčného cyklu, opravami DNA, regulací apoptózy (buněčné smrti) a další geny spojené s karcinogenezí. Také vidíme asociace mezi polymorfizmy (mnohotvárnost – znamená to, že jednotlivé cytokiny mají různé varianty, ve kterých se vyskytují) v cytokinech (což jsou molekuly důležité v regulaci zánětlivé odpovědi) a vznikem těžkých forem HPV infekce.
Dalšími faktory, které zvyšují riziko vzniku těžkých forem HPV infekce jsou faktory environmentální. Sem můžeme zařadit životní styl člověka a faktory prostředí. Je tedy důležité dbát na vlastní zdraví – pravidelná fyzická aktivita, dostatek vlákniny a mikroživin, omezit jednoduché cukry, sůl a nasycené tuky. Také je důležité nekouřit a nepít alkohol, což jsou také faktory zvyšující riziko vzniku maligních transformací buněk nejen v důsledku HPV infekce.
Závěrem můžeme říct, že i když je HPV onemocnění, které není dědičné, tak genetické predispozice mohou hrát velkou roli v tom, jestli se u daného jedince onemocnění projeví, anebo zůstane asymptomatické. Ale protože nikdo nikdy neví, jestli patří do skupiny populace, u které se rozvine těžší forma infekce, je důležité myslet na své zdraví a dbát na prevenci, absolvovat pravidelné preventivní prohlídky a zvážit možnost vakcinace sebe i svého partnera/partnerky a dětí.