Infekce lidským papilomavirem (HPV) je celosvětově nejčastější sexuálně přenosné onemocnění, alespoň jednou za život se jím nakazí 75-80 % sexuálně aktivních osob. Infekce většinou probíhá asymptomaticky a obvykle spontánně odezní do několika měsíců, v 90 % případů do dvou let. V některých případech však může infekce určitými typy HPV přetrvávat a vést ke vzniku prekancerózních lézí neboli přednádorových změn buněk, které samy o sobě nádorovým onemocněním nejsou, ale poukazují na vyšší pravděpodobnost jeho vzniku.
Autor: David Neuman, LFMU (VL), projekt SpoluSafe
Ročně v ČR nově onemocní nádory souvisejícími s HPV až 2 440 pacientů (z toho téměř 900 mužů), celkem žije s tímto onemocněním více než 27 500 osob (z toho 4 900 mužů). S výjimkou karcinomu děložního hrdla (kde se na poklesu počtu nemocných podílí běžící screeningový program), počty těchto nádorových onemocnění každoročně rostou o 3–5 % a onemocnění postihuje i relativně mladé pacienty. Incidence, tedy počet nových diagnóz za rok, začíná narůstat od věkových kategorií 30–35 let.[1] Každý rok je v České republice celkově diagnostikováno okolo 95 000 zhoubných nádorů[2], z čehož plyne že s HPV souvisí okolo 2,5 % z nich. Procentuální výskyt HPV nádorů v Evropě je prakticky identický, celosvětově je pak výskyt častější, zhruba 4 %.[3] [4] [5]
HPV má obecně spojitosti s rakovinou penisu, řitního otvoru či dutiny ústní, ale úplně nejvyšší podíl má na vzniku rakoviny děložního čípku, kde je mu přisuzováno až 99,7 % všech případů[6], ze všech HPV typů je pak v ČR v 80 % případů přítomen buďto typ 16 nebo 18[7], v Evropě se vyskytují v 74 % 9 v celosvětově v 69 % případů.
V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 769 nových případů rakoviny děložního čípku, v Evropě je to poté přes 58 000 a celosvětově přes 600 000. V porovnání s Evropskými státy je výskyt v ČR lehce nižší než průměr. Obecně se dá konstatovat, že průměrně nejvyšší výskyt je ve státech východní Evropy, zejména pak Rumunsko, Bulharsko či Maďarsko, kde je diagnóza 2x častější než v ČR, úplně nejčastější je v Černé Hoře, kde převyšuje Českou republiku dokonce 3x. Nejlépe si průměrně naopak vedou země západní Evropy, kde je výskyt oproti východní Evropě poloviční, úplně nejnižší je ve Švýcarsku (3,39 nových případů na 100 000[8]). V celosvětovém měřítku je v ČR podprůměrný výskyt rakoviny děložního čípku, Evropa jako taková si vede nejlépe, Asie, Amerika i Oceánie mají výskyt poměrně podobný, úplně nejvyšší incidence, která 3-4x převyšuje zbytek světa, je na Africkém kontinentu (s výjimkou Severní Afriky).[9]
Preventivní očkování proti HPV v ČR
Preventivní očkování proti HPV je zároveň i nejefektivnější ochrana proti nádorovým změnám, které vyvolává. Očkování je možné již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV plně hrazeno chlapcům i dívkám ve věku 11 – 14 let včetně. Momentálně je věku 13 let očkováno okolo 64 % dívek a 37 % chlapců. V průběhu posledních let množství očkovaných chlapců lehce stoupá, nicméně očkování dívek kleslo o cca 10 %. Očkování však přináší jasné výsledky, mezi dívkami, které se nechaly očkovat ve věku 12 a 13 let a je jim nyní přes 20 let věku, došlo ke snížení výskytu rakoviny děložního hrdla o 87 % v porovnání s neočkovanými.[1]
Proočkovanost ve světě
Proočkovanost populace v Evropě a ve světě poměrně dobře odráží výskyt rakovin děložního čípku. Ze západní Evropy má nejvyšší proočkovanost Švýcarsko (75 % žen a 50 % mužů). Velmi vysokou proočkovanost vykazují obecně severní státy (Norsko, Švédsko, Dánsko), nejvyšší z celé Evropy je na Maltě. Naproti tomu, ve východní Evropě se plošné preventivní testování proti HPV ani neprovádí, to samé platí pro většinu států Afriky.
Proaktivní postup k očkování zaujala například i Austrálie, které si dala za cíl eradikovat HPV do roku 2035. Toho docílí v případě, že počet nových případů ročně klesne na 4 z 100 000 žen.[2] Vakcína je hrazená státem do 25 let a je podávána i ve školách, kam chodí zdravotní sestry očkovat studenty, kteří s tím souhlasí. K roku 2021 by mělo být proočkováno 74 % populace, ke stejnému roku byla incidence karcinomu čípku 7.19 na 100 000 žen.[3] Právě dostatečná proočkovanost je klíčová k dosažení kolektivní imunity, tedy stavu, kdy je k HPV infekci imunních takové množství jedinců, že se virus přestane přenášet. Množství imunních jedinců k dosažení kolektivní imunity je variabilní v závislosti na konkrétním původci, obecně se pohybuje mezi 70-90 %.[4]
Ne všechny země ovšem sdílí stejná stanoviska k problematice HPV a zdraví žen obecně. Komplikovaná situace je například v Kuvajtu, kde je gynekologická péče dostupná pouze pro vdané ženy. Většina svobodných žen tak nemá, jak případné problémy řešit. Očkování proti HPV není součástí vakcinačních programů a ve veřejném sektoru není vakcína ani dostupná.
Zdroje:
[1] https://www.malezdravi.cz/ockovani-proti-hpv
[2] https://www.theguardian.com/australia-news/2023/feb/02/australia-on-track-to-eliminate-cervical-cancer-by-2035-amid-rising-hpv-vaccination-rates
https://www.ippf.org/featured-perspective/australia-track-eliminate-cervical-cancer-2035-heres-what-weve-learned
[3] https://hpvcentre.net/statistics/reports/AUS_FS.pdf?t=1622628722899
[4] https://www.news-medical.net/health/What-is-Herd-Immunity.aspx
[1] https://nsc.uzis.cz/index.php?pg=aktuality&aid=29
[2] https://www.uzis.cz/index.php?pg=vystupy–statistika-vybranych-oboru-lekarske-pece–onkologie
[3] https://www.europeancancer.org/2-standard/299-hpv-and-cancer
[4] https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news/cancer-europe-5-things-data-tells-us-2022-01-13_en
[5] https://www.cancerresearchuk.org/health-professional/cancer-statistics/worldwide-cancer
[6] Okunade KS. Human papillomavirus and cervical cancer. J Obstet Gynaecol. 2020 Jul;40(5):602-608. doi: 10.1080/01443615.2019.1634030. Epub 2019 Sep 10. Erratum in: J Obstet Gynaecol. 2020 May;40(4):590. PMID: 31500479; PMCID: PMC7062568.
[7] https://hpvcentre.net/statistics/reports/CZE.pdf
[8] https://hpvcentre.net/statistics/reports/XEX.pdf
[9] https://hpvcentre.net/statistics/reports/XWX.pdf