Až 50% českých žen odmítá návštěvu u gynekologa. Citlivé řešení ale existuje.
Aktuální snahou českého screeningového programu je proto dosáhnout vyšetření co největšího počtu žen a těm, které se již pravidelných kontrol účastní nabídnout možnost mít standardně k dispozici citlivější vyšetření prokazující přímo původce rakoviny děložního čípku lidský papilomavirus (HPV). Díky tomu lze s vyšší pravděpodobností detekovat (zachytit) přednádorové změny. A právě o to nám ve screeningu jde zjistit nález v přednádorovém stádiu, tedy ještě dříve než vznikne zhoubný nádor.
Vedoucí onkogynekologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře v Praze – prof. MUDr. Jiří Sláma, PhD. vysvětluje, co je to národní screeningový program na karcinom děložního čípku, jak tento program probíhá a proč by se ho ženy neměly bát.
V současné době probíhá národní screeningový program v intervalu ročních cytologických kontrol, které jsou podle legislativy určeny pro každou ženu od 15 let (v reálné praxi spíše od začátku pohlavního života) do konce života. Náš screening má vynikající zázemí, ale zápasí s nízkou účastí pacientek, a to zejména u žen nad padesát let. Druhým limitem je, že využívá výhradně cytologický stěr, třebaže máme nesporná vědecká data o tom, že cytologie může být u žen nad 30 let nahrazena významně citlivější metodou.
Jak docílit toho, aby si ženy zvykly chodit na pra-videlné prohlídky?
Zcela zásadní je jeho citlivost. Jedná se o metodiku, která přímo detekuje původce rakoviny v tom je hlavní význam. Cytologický stěr se může jevit abnormální při celé řadě onemocnění, které ale vůbec nemusí vést ke vzniku rakoviny děložního čípku. Může být také v řadě případů falešně negativní. S jeho opakováním sice narůstá citlivost vyšetření, ale rozdíl mezi molekulárně-genetickým vyšetřením lidského papilomaviru a cytologickým stěrem je natolik výrazný, že současná doba zkrátka nabízí tuhle metodiku jako jasnou volbu.Znamená to, že ženy, které odmítají chodit na pravidelné vyšetření na gynekologii, mají ideální mož–nost zjistit díky samoodběrovému testu, zda jsou negativní na HPV, a to s ještě větší přesností než v rámci cytologického vyšetření? Ačkoli pracuje v rámci cytologie část laboratoří také s automatickými systémy, tak se stále jedná o biologický materiál charakteru buněk, u kterých se lidským okem hodnotí vzhled, tvar a řada dalších charakteristik. Zatímco molekulárně-genetické vyšetření funguje zcela strojově výsledek není tedy interpretovatelný jen v jedné laboratoři, ale i v jakékoli jiné laboratoři. Je zcela přenositelný a odpadá u něj možnost lidské chyby. Přináší černobílý výsledek – buď je pozitivní, nebo negativní, což cytologie nepřinese nikdy má celou řadu různých subka- tegorií, které s větší nebo menší mírou pravděpodobnosti říkají, že má pacientka přednádorový stav.
prof. MUDr. Jiří Sláma, PhD
Co dělat ve chvíli, když zjistíte, že máte HPV? Jaké pro vás existují možnosti? Co se pak děje?
V první řadě byste v rámci screeningu s využitím HPV testu měla být žena starší třiceti let. Jste-li žena pod třicet, pak by se HPV test neměl provádět a plně postačuje pro- vádět cytologická vyšetření v této populaci je totiž HPV velmi častá infekce, obvykle však přechodná. U mladších žen je navíc riziko rakoviny děložního čípku velmi malé. I v případě, že je vám nad třicet, byste měla být seznámena s tím, že průkaznost HPV je pouze rizikový faktor. Pozitivita testu je varovný signál, který znamená, že by vám měla být věnována větší pozornost oproti ženě, která je negativní. Že vás může čekat další podrobnější vyšetření, které ale zdaleka nemusí přinést špatnou informaci. Že zkrátka budete pod větší kontrolou, větším drobnohledem a že podstoupíte více vyšetření, možná ve větší frekvenci. Na druhou stranu ženy, které budou testovány jako negativní, mají natolik nízké riziko rozvoje onemocnění, že mohou mít mezi screeningovými vyšetřeními delší interval.
Jak je to s úmrtím na rakovinu děložního čípku?
Rakovina děložního čípku v České republice sice dlouhodobě mírně klesá, v posledních letech zaznamenáváme zhruba 800 nových případů ročně. Což je ale stále v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi obrovské číslo. Ještě větším problémem v Česku je ale fakt, že se asi 40 % případů zjistí až v pokročilém třetím a čtvrtém stádiu, ve kterém již často nelze pacientky zachránit a většina jich později na onemocnění zemře. Počet zemřelých se v posledních letech navíc téměř nemění a dosahuje téměř 400 pacientek ročně. Naší prioritní snahou proto je, abychom výrazně snížili počet nových případů. A když už se vyskytnou, tak abychom je zjistili ve stadiu, ve kterém je umíme dobře léčit s šancí na úplné uzdravení pokud možno v prvním stádiu.
Jaký je nejnižší věk s rakovinou děložního čípku, jaký jste zaregistrovali?
V České republice jsme čas od času zaznamenali dívky, které byly náctileté – kolem osmnácti devatenácti let. Často jsou to ale nemocné ženy, které mají závažný imunitní defekt. Takové případy sice vyvolávají hodně emocí a dokážou naplnit čelní stránky bulvárního tisku, jsou ale ojedinělé. Naprosto drtivé většině žen s rakovinou děložního čípku je nad 40 let.
Když ženy prodělají konizaci čípku, znamená to, že už nikdy nebudou mít HPV? Nebo když jednou HPV mají, mají jej na celý život?
Konizace děložního čípku je malý chirurgický zákrok, kterým se ošetřují těžké přednádorové změny. Při vědomí, že většina těžkých přednádorových změn je způsobena lidským papilomavirem, tak v zásadě obvykle eliminujeme jak těžké přednádorové změny, tak i vlastní infekci. Například za naše pracoviště můžu říct, že 97 % pacientek, které ošetříme, má následně s odstupem jednoho roku po léčbě negativní test na HPV.
Znamená to tedy, že HPV nemůžete dostat?
Nikoliv, můžete se nakazit znovu, dokonce od stejného nebo častěji od jiného partnera, můžete se dokonce nakazit stejným typem viru. Značná část recidiv přednádorových změn ale nastává jako důsledek zbytkové infekce v místě lůžka po ošetření přednádorového nálezu, nikoli jako dů- sledek nové infekce. Bohužel validní vědecká data o této problematice chybí, neboť je složité doložit přesný původ infekce. Je-li žena v riziku opakované nákazy (např. od nového partnera) může se chránit používáním kondomu a očkováním proti HPV.
Jak probíhá samoodběrový test?
Principem samoodběrového testu je provedení stěru z děložního čípku na průkaz přítomnosti HPV v domácím prostředí. Pomocí speciální odběrové sady se jednoduchým způsobem odebere stěr a odešle v předtištěné obálce do laboratoře k analýze. Odběrová sada se skládá z úzké trubičky, ve které je drobný kartáček. Po zavedení do pochvy stačí kartáčkem několikrát pootočit. Se samoodběrovou sadou se snadno manipuluje a odběr zvládne jakákoliv žena. Výsledek odběru je posléze k dispozici obvykle do 3-4 týdnů. Při pozitivitě testu je žena vyzvána ke gynekologické kontrole k provedení doplňujících vyšetření.